Autoturistika
... aneb autmonožmopřemisťování ...
Boubín
Trasa: 60,9 km 1 hod 12 min (a pak pěšky)
Dříve byl prales vlastně všude, ale člověk lesy kácel a znovu osazoval a z původních evropských pralesů, které nebyly dotčeny lidskou činností, zbyly jen ostrůvky. Jedním z nich je Boubínský prales. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Je zbytkem původního pralesního porostu, který před tisíci lety pokrýval většinu Evropy? Některé boubínské stromy klíčily ještě před třicetiletou válkou. Je divoký a nespoutaný. Ze starých pařezů rostou mladé stromky a smrky dosahují výšky až 50 m. Zároveň je muzeem přírodních bizarností. Kmeny jsou všelijak pokroucené, kořeny propletené a kůra stromů vrásčitá a plná podivných útvarů.
Čertovo a Černé jezero
Trasa: 37,1 km 51 min (a pak pěšky)
Čertovo jezero (německy Teufels-See) je pověstmi opředené karové jezero původu vzniklé v období würmského zalednění v okrese Klatovy v Plzeňském kraji v České republice. Nachází se v Královském hvozdu na jihovýchodním svahu Jezerní hory ve vzdálenosti asi čtyř kilometrů od vsi Špičák u Železné Rudy. Jezero se nachází v nadmořské výšce 1030 metrů, jeho rozloha je 9,71 hektaru a hloubka dosahuje až 36,5 m.
Čertovo jezero
Černé jezero
Špičák
Trasa: 35,4 km 38 min (a pak pěšky a na lyžích)
Špičák je 1205 m vysoká hora na Šumavě, v Královském hvozdu. Nachází se severně od Železné Rudy v okrese Klatovy.
Na jihovýchodním svahu Špičáku se v nadmořské výšce 865 až 1202 m rozprostírá lyžařský areál Ski areál Špičák, který je tvořen celkem 12 sjezdařskými tratěmi různé obtížnosti (nejdelší z nich je dlouhá 1,8 km) o celkové délce 8,4 km. Je zde čtyřsedačková lanovka na vrchol Špičáku, 6 talířkových vleků a 4 dětské vleky s nízkým vedením lana.
Na vrcholu Špičáku je vybudovaná rozhledna, z které je překrásný výhled , mimo jiné i na Čertovo jezero a nejvyšší horu Šumavy Velký Javor.
Na východní straně hory probíhá pod Špičáckým sedlem 1747 metrů dlouhý Špičácký tunel na železniční trati Plzeň - Klatovy - Železná Ruda, který byl v letech 1877 až 2007 nejdelším železničním tunelem v českých zemích.
Vydra
Trasa: 39,8 48 min (a pak pěšky)
Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.
Ostrý
Trasa: 53,5 km 1 hod 12 min (a pak pěšky)
Ostrý (německy Osser) je šumavská hora v oblasti Královského hvozdu, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Jedná se o výrazný dvojvrcholový suk, který se skládá z hraničního Velkého Ostrého (1293 m, německy Großer Osser) a západněji ležícího Malého Ostrého (1266 m, německy Kleiner Osser). Vrcholová skála je na německé straně, asi 10-15 metrů za hranicí. Nejvyšší bod na českém území leží na sousední skále, nad hraničním kamenem č. 23C, a je jen o 134 centimetrů nižší než vrchol.
Srní
Trasa: 32,3 km 39 min ( a pak pěšky)
Srní (německy Rehberg) je obec v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Nachází se v Národním parku Šumava, 858 m n. m. Žije zde 228 obyvatel. Srní je poměrně mladá horská obec, kterou založil majitel panství Stodůlky baron Schmiedel pro dřevaře v roce 1727 a pojmenoval podle hojného výskytu srnčí zvěře. Ani před tím zde však nebylo pusto. Několik zarostlých hald v blízkém okolí svědčí o tom, že se tu v minulosti těžilo zlato. Pro hornickou minulost hovoří i pozlacený orel, který býval umístěn na špičce věže zdejšího kostela. Postupně se osada rozrostla na rozsáhlou farní obec, v níž na počátku 20. století žilo 300 téměř výhradně německých obyvatel. Původně v obci sídlili též strážci hranic - Králováci. V roce 1788 byl postaven kostelík a v letech 1804 až 1805 na jeho místě kostel Nejsvětější Trojice. Je to jednolodní, slohově nevýrazná stavba s hranolovou věží, na návětrné straně krytá šindelem. V roce 1818 byla v Srní umístěna jedna z prvních meteorologických stanic a fungovala zde do roku 1845. K zajímavostem v Srní patřil mlýn s pilou, který pracoval do roku 1949. Na malém hřbitově jsou pochováni někteří příbuzní Karla Klostermanna a postavy z jeho děl.